Jedno tělo. Dvoje hodiny.
V našem těle tikají dvoje hodiny. Jedny hodiny řídí slunce a jsou obecně známé jako cirkadiánní rytmus. Druhé řídí shluk nervových buněk v mozku, který je označovaný jako suprachiasmatické jádro (SCN) a zajišťuje homeostázu spánku a bdění.
Čas se uložit ke spánku
Pokud jsme delší dobu vzhůru, homeostáza spánku a bdění nám říká, že narůstá naše potřeba spánku a že bychom si měli jít alespoň na chvíli lehnout. Tento regulační mechanismus nám tak pomáhá zajistit dostatek spánku během noci, který kompenzuje hodiny bdělosti.
Má to ale háček
Kdyby homeostáza spánku a bdění byla našimi jedinými vnitřními hodinami, ráno bychom sice vstávali dobře vyspalí a odpočatí, ale v průběhu dne bychom pociťovali narůstající únavu, jako když se postupně vybíjí baterie. Všichni ovšem víme, že se to neděje. Během dne všichni pociťujeme výkyvy energie vyvolané opačně působící silou našich druhých hodin, která se obecně nazývá cirkadiánní rytmus.
Staré jako slunce
Cirkadiánní rytmus je 24hodinový cyklus, který ovlivňuje rozmanité organismy, včetně člověka, octomilek nebo hub. Projevuje se poklesy a vzestupy v různých částech dne. U dospělých lidí je potřeba spánku nejsilnější mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní a mezi první a třetí hodinou odpolední, ačkoliv časy se mohou lišit v závislosti na tom, zda patříte mezi „ranní ptáčata“ nebo „noční sovy“. Ospalost pociťovaná námi během těchto cirkadiánních poklesů bude méně intenzivní při dostatku spánku a naopak více intenzivní při jeho nedostatku. Díky cirkadiánnímu rytmu se také cítíme bdělejší v určitých částech dne, kdy jsme vzhůru už několik hodin a homeostáza spánku a bdění nám signalizuje, že bychom měli být ospalí.
Boj dvojích hodin
Tyto dva systémy jsou obvykle ve vzájemné rovnováze. Jelikož ale fungují nezávisle na sobě, rovnováha mezi nimi může být narušena. K narušení cirkadiánního rytmu může dojít například časovým posunem při cestování, který ovlivňuje náš přirozený spánkový vzorec, jelikož změna času i světlo působící na mozek nutí naše tělo se jim přizpůsobit úpravou normálního vzorce. Tyto příznaky se mohou objevit i v každodenním životě, kdy dochází k narušení cirkadiánního rytmu v důsledku nepravidelného režimu. Proto je důležité dodržovat pravidelný spánkový rytmus, aby chod našich vnitřních hodin byl synchronizovaný.
Světlo a mysl
Homeostáza spánku a bdění je také ovlivňována světlem a tmou. Suprachiasmatické jádro (SCN) se nachází přímo nad zrakovými nervy. Těmi ráno světlo putuje do SCN a vnitřním hodinám signalizuje, že je čas se probudit. SCN přenáší signál do dalších částí mozku regulujících produkci hormonů, tělesnou teplotu i jiné tělesné funkce, jež ovlivňují naši ospalost a bdělost. Je-li světla méně, jako např. po západu slunce, SCN stimuluje mozek, aby produkoval více melatoninu, což je hormon navozující pocit ospalosti. Je to i důvod, proč čtení knihy ve čtečce Kindle, na iPadu nebo tabletu večer v posteli může stav bdělosti prodloužit, zatímco čtení tištěné knihy obvykle rychleji navodí pocit únavy.
